Jan Frydrych byl hospodář, který celý svůj život zasvětil práci na zemědělské usedlosti. Pevné kořeny, které vybudoval, se staly základem, z nějž celý rod Frydrychů čerpal po dalších více než sto let.

Josef se roku 1904 usídlil v Březí, kde provozoval mlékařství a zásoboval čerstvým mlékem Prahu. Roku 1906 vystavěl vilu Františku — v té době nejvýstavnější budovu v celém okolí, která stojí dodnes.

Po zkušenostech s výmlatem obilí a po útrapách první světové války otevřel ve vile č.p. 46 vlastní pekárnu. Úspěšně ji provozoval celá dvě desetiletí, až do vypuknutí druhé světové války v roce 1939.

Vyučený elektrikář Antonín se rozhodl navázat na rodinnou tradici — s pomocí rodičů si v Říčanech-Radošovicích, v domě č.p. 619, zřídil pekařství zaměřené na výrobu chleba.

Živnost provozoval s nasazením a pílí, dokud mu ji v roce 1953 nezabralo znárodnění. Přesto odkaz, který zanechal, jeho syn plně využil o několik desítek let později.

Antonín vychodil učební obor pekař v Ústí nad Labem a poté odmaturoval na SPŠPT v Pardubicích, obor zpracování mouky. Kariéru budoval v Pražských a Středočeských pekárnách, kde se vypracoval až na vedoucí pozice.

Po sametové revoluci získal v restituci zpět pekárnu po svém otci a 1. března 1991 se vrátil do Říčan jako majitel Pekařství A. Frydrych. Firmu neúnavně rozvíjel až do své náhlé smrti v červenci 2002.

David odmaturoval na říčanském gymnáziu a po studiu pedagogické fakulty UK se roku 1991 rozhodl spojit svůj osud s pekařstvím. Absolvoval rekvalifikační kurz pekař na SPŠPT Pardubice a systematicky se učil celý provoz od základů.

Od roku 1994 vystupoval jako společník firmy. Po otcově smrti v roce 2002 převzal podnik se 30 zaměstnanci a pokračuje v rodinné tradici dodnes.

Aneta přináší do rodinného podniku energii mladé generace a odborné vzdělání na úrovni inženýrského titulu. Čtvrtá kapitola příběhu Frydrychových teprve začíná — a je psána s hlubokým respektem k tomu, co předchozí generace vybudovaly.